Monografie se věnuje srovnání právní úpravy postavení národnostních a etnických menšin v českém a polském právu. Tyto dvě jurisdikce byly zvoleny pro částečnou podobnost právních kultur, jazykovou spřízněnost obou zemí a srovnatelnou novodobou právní historii. Analýza se zaměřuje na srovnání poskytování právních záruk národnostním a etnickým menšinám v obou zemích a odhaluje, že přes podobné rysy právních kultur je mezi českým a polským právním systémem ochrany menšin řada odlišností.
V obou zemích jsou základní záruky menšinám poskytovány ústavou, a dále jsou hlavní záležitosti upraveny v zákonech věnovaných výlučně národnostním a etnickým menšinám.
Oba zákony upravují obdobné oblasti, tedy vzdělávání v menšinových jazycích, další jazyková práva či zastoupení menšin v poradních orgánech celostátních vlád. Český menšinový zákon je přitom obecnější a odkazuje s podrobnostmi úpravy na podzákonné normy či jiné zákony. Polský menšinový zákon je podrobnější a namísto nejasně definovaných pojmů, jakými je požadavek českého zákona, že určitá menšina pobývá na území státu „tradičně a dlouhodobě“, stanoví konkrétní kritéria, jako je podmínka, že určitá menšina se na území Polska vyskytuje sto let.
Přestože se zvolené jurisdikce liší v přístupech, jakými v nich zákony upravují některé dílčí záležitosti, lze shrnout, že sledují podobné cíle, což vyplývá i z analyzované judikatury. V mezinárodněprávním klimatu neexistence jednoznačné všeobecně uznávané právní definice národnostní menšiny je pozice jednotlivých národnostních skupin na území států mnohdy nejasná, a přitom právě přehledná a konzistentně uplatňovaná právní úprava postavení menšin může zabránit vzniku napětí mezi národnostními skupinami či dokonce etnickým konfliktům.
Z recenzního posudku prof. JUDr. Richarda Pomahače, CSc.:
Téma monografie je trvale aktuální vzhledem k migrační situaci v Evropě. I v kontextu česko-polských vztahů přetrvávají určité problémy a je dobře, že se jim tato kniha věnuje. Monografie je přehledná a čtivá, autorka prokazuje teoretickou erudici ve zvolené tematice. Autorka explicitně a srozumitelně vysvětluje zvolený metodologický přístup: vytyčila si jak doktrinálně-analytické, tak komparativní cíle výzkumu, kterých se jí podařilo dosáhnout, jak dokládají přesvědčivé závěry monografie. Analýza rozhodně není povrchní a přináší řadu zajímavých zjištění.
O autorce:
JUDr. Bc. Sylva Řezníková, MA, PhD vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a anglistiku na Filozofické fakultě UK. Titul MA získala na britské University of Nottingham a doktorské studium (PhD) absolvovala na University of Lancaster, kde obdržela stipendium od tamní Faculty of Arts and Social Sciences na interdisciplinární výzkumný projekt o jazykových právech, integrující právo a teoretickou lingvistiku (kritickou analýzu diskurzu). V současnosti přednáší právo v angličtině na České zemědělské univerzitě a na Právnické fakultě UK vede v angličtině výběrový seminář o menšinových jazycích.