Nakladatalství Leges 

Kolektivní monografie se zaměřuje na problematické otázky právní úpravy rodičovství, výchovy a výživy nezletilého. Autoři upozorňují na stávající i budoucí právní regulaci v České republice i na Slovensku, a to s přihlédnutím k zahraničním právním úpravám, které byly zdrojem při tvorbě nového občanského zákoníku a které tudíž mohou být inspirací při jeho budoucí aplikaci.

V úvodní části přináší kniha úvahu nad efektivitou právní úpravy, která poskytuje ochranu matce, ve vztahu k ochraně dítěte. Pod názvem Chráním-li matku, chráním nezletilé dítě? upozorňuje na problematiku náhradního mateřství a určování otcovství. Náhradní (surogátní) mateřství počíná být diskutovaným problémem, který společnost rozděluje na zastánce i odpůrce náhradních matek. Určení okamžiku, kdy lze ještě právní otcovství zvrátit z důvodu neexistence otcovství biologického, se stalo předmětem pozornosti Ústavního soudu a je nově regulováno také v novém občanském zákoníku. Nemalým otazníkem, který stojí nad českou praxí určování otcovství, je pak také podvodné určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů. Odpověď na něj se pokouší nalézt nejen § 782 NOZ, ale také nová právní úprava řízení o určení a popření rodičovství v zákoně o zvláštních řízeních soudních.

Druhá část publikace věnována rodičovství, výchově a výživě nezletilého dítěte v historické perspektivě.

Publikace se pokouší uvažovat nad cíli výchovy nezletilého dítěte nejen pohledem filosofickým, ale také právním. Zdůrazňuje přitom, že základními vodítky pro rodiče by měly být vždy uvědomění si jejich rovnosti při rozhodování o dítěti a akcentování zájmu dítěte před zájmem vlastním. Situace, jež z porušování práv druhého rodiče vycházejí, pak mohou skončit u soudu nejen při projednávání otázek péče o dítě, ale také při řízení o navrácení dítěte v případě jeho mezinárodního únosu.

V další části knihy se autoři soustředí na procesní úpravu vymáhání výživného, uvádí také novinky, které přináší NOZ, a rozviřují téma administrativních rozvodů v souvislosti s existencí vyživovací povinnosti.

Konečně autoři podrobují kritické analýze změny, které zákonodárce vnesl od 1. 1. 2013 do pěstounské péče, a uvádí také novinky, které do této oblasti přináší nový občanský zákoník.